-
2024
Socioekonomické aspekty společnosti jako řídicí prvek národní bezpečnosti a stability státu
2024 SoRes Bangkok – Mezinárodní konference o interdisciplinárním výzkumu v sociálních vědách
15. - 16. Prosinece 2024, Bangkok, THAJSKO
Prezentace, jazyk: Angličtina (*CERTIFIKÁT o ÚČASTI a PREZENTACI)Představená studie se zaměřuje na analýzu a hodnocení socioekonomických aspektů jako klíčových determinant ovlivňujících národní bezpečnost a stabilitu státu. V kontextu globalizace, politických krizí a environmentálních změn se socioekonomické faktory stávají nezbytnými pro řízení a prevenci systémových rizik. Cílem výzkumu je identifikovat hlavní socioekonomické faktory ovlivňující chování jednotlivců a komunit během krizí a navrhnout metodiku jejich hodnocení z hlediska udržitelného řízení bezpečnostní politiky. Metodika výzkumu zahrnuje kvantitativní analýzu makroekonomických dat, případové studie krizí za poslední dvě dekády a aplikaci metod strojového učení, konkrétně Random Forest, pro identifikaci klíčových proměnných a predikci dopadů. V studii bylo využito kvalitativní metod, jako rozhovory s odborníky na národní bezpečnost a veřejnou správu. Výsledky ukazují, že ekonomická nerovnost, přístup k základním zdrojům a úroveň vzdělání významně ovlivňují odolnost společnosti vůči krizím. Výzkum potvrzuje, že integrované přístupy kombinující socioekonomické analýzy s bezpečnostními strategiemi mohou zvýšit efektivitu prevence krizí. Budoucí výzkumy se tak mohou zaměřít také na přizpůsobení navržené metodiky různým geopolitickým podmínkám a její rozšíření o dynamické modely umožňující simulaci krizových scénářů v reálném čase.
Predikce mimořádných událostí způsobených socioekonomickými aspekty pomocí metody Random Forest
Mezinárodní konference o sociálních vědách
15. - 17. Listopadu 2024, Atény, ŘECKO
Prezentace, Jazyk: angličtina (*CERTIFIKÁT o ÚČASTI a PREZENTACI)Při předpovídání mimořádných událostí hrají socioekonomické faktory spolu s environmentálními a průmyslovými aspekty stále významnější roli při ovlivňování pravděpodobnosti jejich výskytu. Socioekonomické proměnné, jako je nezaměstnanost, příjmová nerovnost, úroveň vzdělání a urbanizační trendy, mohou formovat chování jednotlivců i komunit v krizových situacích. Porozumění těmto vlivům a jejich začlenění do prediktivních modelů je zásadní pro snížení negativních dopadů mimořádných událostí na společnost. Práce zdůrazňuje hodnotu socioekonomických dat v prediktivní analytice, zejména prostřednictvím aplikace metody Random Forest. Analýzou dynamických vztahů a vzájemných interakcí mezi různými socioekonomickými faktory, které ovlivňují společnost v souvislosti s mimořádnými událostmi, odhalujeme, jak tyto faktory zvyšují pravděpodobnost jejich výskytu. Random Forest vyniká svou schopností identifikovat složité vzájemné závislosti mezi proměnnými, čímž poskytuje robustní model schopný generovat včasná varování. Testování stanovené hypotézy pomocí Random Forest potvrdilo jeho efektivitu při identifikaci klíčových socioekonomických faktorů a odhalování jejich interakcí. Výsledky ukazují statisticky významný vliv socioekonomických faktorů na predikci mimořádných událostí, což podtrhuje potřebu integrace těchto dat pro zvýšení přesnosti prediktivního modelování. Studie přináší cenné poznatky do oblasti predikce mimořádných událostí a otevírá nový, perspektivní směr pro využití socioekonomických dat k lepšímu předvídání a zmírňování dopadů těchto událostí. (online)
Hodnocení socioekonomických faktorů jako příčin krizových situací pomocí metody Random Forest
SSHRA 2024 – Mezinárodní konference Asociace výzkumu sociálních věd a humanitních oborů
11. - 12. Listopadu 2024, The National University of Singapore Society (NUSS), SINGAPUR
Prezentace, Jazyk: angličtina (*CERTIFIKÁT o ÚČASTI a PREZENTACI)Studie představuje dynamický přístup k analýze socioekonomických faktorů vedoucích ke krizovým situacím s využitím pokročilé metody Random Forest. Krize – od finančních otřesů a sociálních konfliktů na různých úrovních až po extrémní environmentální události – jsou často vyvolány souběhem různorodých socioekonomických faktorů, jako jsou míra nezaměstnanosti, úroveň příjmů, přístup ke vzdělání a dostupnost zdravotní péče. Metoda Random Forest, známá svou schopností pracovat s komplexními datovými strukturami, je zde využita jako nástroj pro identifikaci vysoce rizikových faktorů ještě před vznikem krizových událostí. V průběhu výzkumu byly analyzovány rozsáhlé datové soubory z různých regionů s cílem mapovat socioekonomické ukazatele, které mohou významně přispívat ke vzniku krizových situací. Výsledky této studie přinášejí podstatné a cenné poznatky, jež mohou napomoci vládám a organizacím včas rozpoznat potenciální ohniska rizik. Zároveň studie nabízí praktický rámec pro prevenci krizí a strategické plánování, čímž podporuje efektivnější reakce na aktuální socioekonomické podmínky a zvyšuje celkovou připravenost na krizové scénáře.
Rovnováha mezi národní bezpečností a lidskými právy v souvislosti se socioekonomickými aspekty mimořádných událostí
Mezinárodní konference o umění, humanitních a sociálních vědách (ICAHSC-24)
8. - 9. Listopadu 2024, at Jaipur Rajasthan, INDIE
Prezentace, Jazyk: angličtina (*CERTIFIKÁT o ÚČASTI a PREZENTACI)Tato studie se zaměřuje na komplexní problematiku hledání rovnováhy mezi národní bezpečností a ochranou lidských práv v kontextu mimořádných událostí, se zvláštním důrazem na socioekonomické aspekty. V kritických situacích, kdy je bezpečnost prioritou, mohou vlády omezovat některá práva, což často dopadá na různé skupiny obyvatel rozdílným způsobem. V případě mimořádných událostí, jako jsou přírodní katastrofy, pandemie či teroristické útoky, je zřejmé, že socioekonomické faktory hrají významnou roli v procesu obnovy a při zmírňování dopadů s cílem návratu k předkrizovému stavu. Studie zkoumá, jak socioekonomické faktory ovlivňují zranitelnost jednotlivců, přístup k základním zdrojům a celkovou reakci na krizi, a nabízí řešení zaměřená na často opomíjené sociální a ekonomické nerovnosti. Analyzuje dynamiku mezi nezbytnými opatřeními na ochranu veřejnosti a jejich dopady na lidská práva, se zaměřením na socioekonomické faktory, které zásadně ovlivňují důsledky těchto opatření pro jednotlivce i společnost. Součástí studie je návrh metodiky pro hodnocení těchto vlivů, která má rozhodovacím orgánům poskytnout komplexní nástroj pro vyvážený přístup minimalizující riziko porušení základních práv občanů, aniž by byla ohrožena národní bezpečnost. Výstupy studie mají přispět k tvorbě politik a strategií, které lépe reflektují socioekonomické nerovnosti, zároveň však chrání národní bezpečnost a respektují lidská práva.
.
Metoda Random Forest jako nástroj pro identifikaci socioekonomických faktorů ovlivňujících vznik krizových situací
6. mezinárodní konference o sociálních vědách, humanitních oborech a umění (ICSHA)
25.- 27. Října 2024, Nice, FRANCIE
Prezentace, Jazyk: Angličtina (*CERTIFIKÁT o ÚČASTI a PREZENTACI)Metoda Random Forest je považována za silný a vysoce efektivní nástroj v oblasti analýzy dat. V tomto kontextu ji lze využít také k identifikaci socioekonomických faktorů, které mohou významně přispívat ke vzniku krizových situací. V krizovém řízení je zásadní porozumět složitým vztahům mezi různými faktory ovlivňujícími krize, včetně faktorů socioekonomických, jejichž vliv na lidskou společnost v posledních letech narůstá a stává se klíčovým. V tomto ohledu lze lepší predikce krizových situací dosáhnout prostřednictvím hodnocení pomocí metody Random Forest, která zároveň umožňuje minimalizovat jejich dopady na společnost. Metoda Random Forest umožňuje identifikovat komplexní interakce mezi proměnnými socioekonomických faktorů a je relevantní pro hodnocení vzniku krizových situací vyplývajících ze socioekonomické nestability ve sledovaném území. Výsledky ukazují, že socioekonomické faktory mají skutečný a statisticky významný vliv na predikci krizí a zvyšují přesnost prognóz. Studie přináší nový pohled na využití socioekonomických dat v krizovém řízení a v kombinaci s pokročilým algoritmem Random Forest zvyšuje úroveň prevence negativních dopadů socioekonomických faktorů na společnost.
Využití socioekonomických aspektů jako nástroje ovlivňujícího bezpečnost a stabilitu společnosti
HuSoc Boston – Mezinárodní konference humanitních a sociálních věd
12. - 13. Března 2024, Boston, USA
Prezentace, Jazyk: Angličtina (*CERTIFIKÁT o ÚČASTI a PREZENTACI, *CERTIFIKÁT NEJLEPŠÍHO PREZENTUJÍCÍHO)Socioekonomické aspekty jsou v současnosti jedním z nejdůležitějších faktorů pro bezpečnost a stabilitu společnosti. Analýzou těchto aspektů je možné předpovědět pravděpodobnost vzniku patologických anomálií, které by mohly ohrozit stabilitu společnosti. Na základě těchto poznatků lze včas zavést preventivní opatření k minimalizaci výskytu mimořádných událostí. Tato teorie může být ilustrována pomocí E.W. Burgessova modelu koncentrovaných zón města a Harris & Ullmanova modelu města s více jádry. Díky znalostem ze sociologie a bezpečnostního inženýrství můžeme ukázat, jak lze bezpečnost a stabilitu společnosti v dané lokalitě výrazně posílit, pokud jsou socioekonomické aspekty společnosti důkladně pochopeny.
Socioekonomické aspekty jako nástroj pro predikci výskytu mimořádných událostí
9. mezinárodní konference o sociálních vědách, humanitních vědách a vzdělávání
1. - 3. Března 2024, Vídeň, RAKOUSKO
Prezentace, Jazyk: Angličtina (*CERTIFIKÁT o ÚČASTI a PREZENTACI)Socioekonomický aspekt patří v dnešní společnosti mezi nejdůležitější faktory. V mnoha ohledech rozhoduje o dalším průběhu společenských, ekonomických a dalších událostí. Predikuje a ovlivňuje dění ve společnosti. Lze také konstatovat, že podmiňuje vznik mimořádných událostí a promítá se do jejich kontextu. Díky analýze socioekonomických aspektů je možné předvídat výskyt mimořádných událostí v dané lokalitě a realizovat preventivní opatření k jejich předcházení. Propojením znalostí ze sociologie s poznatky bezpečnostního inženýrství a jejich praktickým využitím, například pomocí modelu zonálních struktur měst E.W. Burgesse, tedy koncentrované zonální struktury, a Harris & Ullmanového, tedy modelu města s více jádry, je možné předpovědět vznik mimořádných událostí a rovněž jim předcházet v dostatečném předstihu. Reflexe socioekonomických aspektů společnosti tak může zásadně posunout úroveň bezpečnosti na vyšší a efektivnější úroveň.
Ochrana životního prostředí před negativními dopady socioekonomických systémů
20. mezinárodní konference o environmentální, kulturní, ekonomické a sociální udržitelnosti
24. - 26. Prosince 2024, University Of aveiro, aveiro, PORTUGALSKO
Prezentace, Jazyk: Angličtina (*CERTIFICATE OF ATTENDANCE AND PRESENTATION)Ochrana životního prostředí spočívá v udržování dynamiky ekologických systémů a ve schopnosti reflektovat události, které existují a formují lidskou společnost. Člověk představuje jeden z nejdůležitějších prvků ohrožení a nebezpečí pro citlivé ekologické systémy. Konfrontace člověka s ekosystémy závisí na jeho chování a potřebách, které jsou v tomto ohledu rovněž formovány socioekonomickými aspekty. V přírodních procesech mohou socioekonomické aspekty prezentované ve společnosti zpomalit, zastavit nebo zcela narušit tyto procesy. Dochází k narušení příznivých podmínek pro život na planetě a k destabilizaci funkčních ekosystémů. Tato práce se zaměřuje na hodnocení socioekonomických aspektů jako prvku ovlivňujícího životní prostředí. Postup vychází z modelu koncentrované zónové struktury města od E.W. Burgese a z vícejádrového modelu Harris & Ullmana, z nichž lze odvodit nastavení pro tvorbu zdravého a funkčního ekologického prostředí. Udržitelnost správně fungujících ekosystémů lze tak efektivně plánovat s pomocí nástrojů – kultury, ekonomiky a společnosti. Sladěním společenských potřeb se správným nastavením socioekonomických aspektů v dané společnosti je možné formovat myšlení lidí ve vztahu k ochotě řešit environmentální problémy svého okolí. Správně nastavené socioekonomicko-kulturní programy a způsoby odměňování jednotlivce mohou vést k úspěchu v ochraně životního prostředí. (online)
Downloads
► Protection of the Environment from the Negative Effects of Socio-economic Systems (.pdf, Článek)
► Protection of the Environment from the Negative Effects of Socio-economic Systems (.pdf, Prezentace) -
2021
Identifikace socioekonomických faktorů ovlivňujících rozhodování lidí v krizových situacích
The Science for Population Protection, Volume 13, 2021
Peer-reviewed scientific journal, lázně Bohdaneč, Česká republika,
Článek v odborném časopise, Jazyk: ČeštinaSocioekonomické faktory ovlivňují rozhodování jednotlivce v krizových situacích. Práce se zabývá určením vlivu socioekonomických faktorů na jednotlivce.
Publikováno ve vědeckém časopise zařazeném do mezinárodně uznávané databáze The European Reference Index for the Humanities and the Social Sciences (ERIH PLUS). Online: http://www.population-protection.eu/cislo.php?id=44&rocnik=2021
Migrační hustota obyvatelstva a její určení.
The Science for Population Protection, Volume 13, 2021
Peer-reviewed scientific journal, Lázně Bohdaneč, Česká republika
Článek v odborném časopise, Jazyk: ČeštinaVyhodnocením migrační hustoty obyvatelstva získáváme nový pohled na uplatňování bezpečnostních opatření ve správný čas. Efektivní využití vede ke snížení celkových nákladů, které je nutné vynaložit na realizaci těchto bezpečnostních opatření. V tomto ohledu představuje migrační hustota obyvatelstva nástroj pro hodnocení kulminace počtu osob v monitorovaném prostoru za námi stanovenou časovou jednotku. Tato metoda hodnocení může být široce uplatněna prakticky kdekoliv. Migrační hustota obyvatelstva odráží pravidelné socioekonomické aktivity, které se zde projevují a v nichž jednotlivé subjekty vstupují do vzájemných vztahů se socioekonomickou reaktivitou. Na základě tohoto principu sociální akce a reakce jsme schopni vytvářet reálné prostředí pro dodržování bezpečnostních opatření pouze po nezbytně nutnou dobu. Zároveň je možné působit psychologicky na dav tak, že bezpečnostní opatření nejsou vyžadována v situacích, kdy to stav nevyžaduje.
Publikováno ve vědeckém časopise zařazeném do mezinárodně uznávané databáze The European Reference Index for the Humanities and the Social Sciences (ERIH PLUS). Online: http://www.population-protection.eu/cislo.php?id=44&rocnik=2021
-
2017
HAZMAT – přilbové potápění, analýza a řešení mimořádných událostí
Časopis 112, ročník XVI, číslo 2/2017, GŘ HZS ČR, Česká republika.
Článek v časopise, Jazyk: ČeštinaŠURKOVSKÝ, Jozef. HAZMAT – přilbové potápení, analýza a řešení mimořádných událostí. Článek v časopise, Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, Praha, Česká republika, 2017.
Online: https://www.hzscr.cz/clanek/casopis-112-rocnik-xvi-cislo-2-2017.aspx?q=Y2hudW09NQ==.
-
2009
Analýza opatření vyplývajících z Národního pandemického plánu České republiky
Akademická práce, VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Ostrava, Česká republika
Akademická práce, Jazyk: ČestinaTématem této bakalářské práce je ochrana obyvatelstva proti hemoragickým horečkám. Bakalářská práce popisuje problém nebezpečných virových onemocnění, způsoby šíření a infekce populace biologickými agens. Práce se zabývá průběhem onemocnění, možnými způsoby detekce a potlačení. Tato práce se zaměřuje na hodnocení rizika těchto onemocnění v České republice a spolupráci místních hygienických stanic a Integrovaného záchranného systému při výskytu těchto onemocnění na území České republiky. Práce také obsahuje návrhy, jak dostat tyto situace pod kontrolu s prostředky, které jsou v České republice k dispozici. (online)
-
2007
Ochrana obyvatelstva proti hemoragickým horečkám
Akademická práce, VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Ostrava, Česká republika
Akademická práce, Jazyk: ČestinaTématem této bakalářské práce je ochrana obyvatelstva proti hemoragickým horečkám. Práce popisuje problém nebezpečných virových onemocnění, způsoby šíření a infekce populace biologickými agens. Zabývá se průběhem onemocnění, možnými způsoby detekce a potlačení. Práce se zaměřuje na hodnocení rizika těchto onemocnění v České republice a na spolupráci místních hygienických stanic a Integrovaného záchranného systému při jejich výskytu. Součástí práce jsou také návrhy, jak dostat tyto situace pod kontrolu s prostředky, které jsou v České republice. (online)
Jozef ŠURKOVSKÝ
Bezpečnostní inženýr
https://orcid.org/0000-0002-3589-6615
